Mateřství s handicapem: vyvrácení mýtů

Mateřství je období plné nových očekávání, zážitků a proměn. Ale přestože každá žena má právo stát se matkou, mluvit o mateřství žen se zdravotním postižením je stále jedno z mnoha existujících tabu. Proto je také mateřství těchto žen obestřené mýty, které bychom se měli snažit vyvrátit, pokud máme za cíl vytvořit inkluzivní společnost, ve které mají všichni lidé stejná práva a jsou si rovni.

Minulost, přítomnost a budoucnost žen s handicapem

Podle publikace Evropského centra pro práva romů Nucené a kruté: Sterilizace a její důsledky pro romské ženy v České republice (1966-2016) byly v Československu a později v České republice od sedmdesátých let minulého století násilně sterilizovány romské ženy a ženy se zdravotním handicapem. V Československu byla tato násilná praxe uzákoněna přijetím směrnic o provádění sterilizace z roku 1971. Státní orgány tak získaly volnou cestu k systematické kontrole porodnosti romských žen a žen se zdravotním postižením, které se provádělo bez jejich plného a informovaného souhlasu. Jedná se o vážné porušování lidských práv, během kterého bylo nedobrovolně sterilizováno tisíce žen. Osmdesátistránkový dokument je protkán také jejich svědectvím. „Já jsem to zjistila až po skončení operace“ je výpověď mentálně postižené Nory, která byla násilně sterilizována v roce 1977. Poslední známý případ násilné sterilizace proběhl v roce 2007.

Situace v České republice se začala od devadesátých let postupně zlepšovat. V roce 1991 byl v ČR zřízen Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, který funguje jako koordinační, iniciativní a poradní orgán vlády pro problematiku podpory občanů se zdravotním postižením. Cílem výboru je pomáhat při vytváření rovnoprávných příležitostí pro občany se zdravotním postižením ve všech oblastech života společnosti. Lidé se zdravotním postižení se podílejí na činnosti výboru díky svým zástupcům. O několik let později, konkrétně v roce 2007, Česká republika podepsala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která vešla v platnost následující rok. Úmluva je založena na principu rovnoprávnosti, zaručuje osobám se zdravotním postižením plné uplatnění všech lidských práv a podporuje jejich aktivní zapojení do života společnosti. Toto jsou základní principy úmluvy:

• respektování lidské důstojnosti a nezávislosti
• nediskriminace
• plné zapojení do společnosti
• respektování odlišnosti
• rovnost příležitostí
• přístupnost
• rovnoprávnost mužů a žen
• respektování rozvíjejících se schopností dětí a jejich práva na zachování identity

I když jsme za posledních dvacet let udělali velký pokrok v boji za práva osob se zdravotním postižením obecně a žen a matek konkrétně, pořád máme co zlepšovat. Všiml si toho také výbor OSN pro práva lidí s postižením (CRDP), který nám v roce 2015 doporučil nové změny k lepšímu. Výbor České republice například vytkl, že nemáme účinné mechanismy, které by bránily diskriminaci žen a dětí s postižením a vyjádřil znepokojení nad sterilizacemi handicapovaných, ke kterým mohou dát opatrovníci souhlas. Proto bychom neměli zapomínat na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a snažit se ji dodržovat. Úmluva vyzdvihuje důležitost nezávislosti handicapovaných osob, což také znamená samostatně se rozhodnout, zda být či nebýt matkou.

Bariéry zevnitř a zvenku

Ženy s handicapem, které se chtějí stát maminkami, jsou nuceny překonávat nejen sociální bariéry, ale také se často setkávají s předsudky ve svém okolí. V naší společnosti existuje zobecněný předpoklad, že když má žena starosti sama se sebou, nebude se schopná postarat o své dítě. Mnoho osob se zdravotním znevýhodněním ovšem vede naprosto samostatný život a zdravotní postižení jim neznemožňuje vychovávat své potomky. Ve skutečnosti jejich děti budou žít s handicapem s naprostou přirozeností. Žena se zdravotním postižením si je plně vědoma svých limitů a toho, že bude potřebovat zvláštní oporu během těhotenství a po narození dítěte. To nicméně neznamená, že se handicapované ženy nemohou stát matkami.

Závěrem dodejme, že mateřství s handicapem sebou často nese řadu pochybností. Ženy a budoucí maminky se mohou samy sebe a svého okolí dotazovat, zda budou ty správné matky, jestli se o své dítě budou schopny správně postarat či zda se dítě narodí zdravé. Ale nezapomínejme, že takové pochyby a váhání nejsou výhradně typické pro ženy s handicapem. Takřka všechny budoucí maminky nad takovými otázkami přemýšlejí. 

Mateřství se zdravotním postižení: příběhy žen

Většina mýtů, které souvisejí s mateřstvím žen se zdravotním postižením, se připisují sociálním konstrukcím a předsudkům. Ženy s handicapem by se neměli nechat zastrašit genderovou diskriminací a rozhodnout se na základě vlastních pocitů a přání. Pokud přemýšlíte, za se stát či nestát matkou, pomoc při rozhodování Vám můžou poskytnout autobiografické svědectví matek s handicapem. Jejich očima si lze zažít, jaké to během těhotenství a po narození dítěte může být. Proto Vám nabízíme následující tipy na knížky, články a svědectví těchto statečných a cílevědomých žen.

Trochu jiné mámy: hovory o mateřství navzdory zdravotnímu hendikepu (2017)

Sedm osudů, sedm žen, sedm různých postižení, sedm plnohodnotných matek. Autorka knihy Petra Maťová Vás zve na cestu mateřstvím s handicapem prostřednictvím sedmi autobiografických příběhů. Hrdinky knihy se od dětství potýkaly s některým s následujících psychosomatických postižení - hluchota, roztroušená skleróza, mentální anorexie, schizoafektivní porucha depresivního typu, poúrazové ochrnutí, glaukom - a přesto se rozhodly nastoupit se svými partnery na cestu mateřstvím. Pokud se samy sebe tážete, nakolik je postižení nebo nemoc opravdovou překážkou plnohodnotného mateřství, tato kniha je ta pravá inspirace k Vaší otázce. Knížku nalezete například na stránkách knihkupectví Kosmas.

Partnerství a mateřství žen s postižením pohybového aparátu (2010)

Zájem vysokoškoláků o mateřství žen se zdravotním postižení potvrzuje například diplomová práce Kateřiny Machýčkové z Univerzity Palackého. Práce se dotýká mnoho témat, které by Vás mohly zaujmout: postavení osob s handicapem u nás a ve světě ve 20. století, těhotenství a mateřství žen s fyzickým postižením, sexualita a partnerské vztahy žen s handicapem, subjektivní vnímání těhotenství a reakce okolí na mateřství žen se zdravotním znevýhodněním.

Pokud byste si rádi přečetli nebo byste se rádi přímo zapojili do některých z internetových blogů, kde si můžete popovídat s jinými maminkami, tady jsou některé možnosti:

• Cenné rady o odkazy naleznete v článku s Bříškem a handicapem. Jedná se o iniciativu projektu Aperio.
• Stránky Vozejkov Vám nabízejí příběhy a diskuze maminek na invalidním vozíku, které si můžete pročíst, ke kterým se můžete přidat a tak sdílet své pocity.
• Články maminek s handicapem si můžete přečíst na stránkách projektu Chodicilide. Projekt podporuje rovnocenné soužití a bezproblémovou komunikaci s dětmi a dospělými se zdravotním postižením. Pravdivé informace se předávají autobiografickými příběhy, vlastními zážitky a osobními setkání.

Pokud jste maminkou na invalidním vozíku, mohl by Vám také zaujmout tento sociálně-rehabilitační program Centra Paraple, kde můžete sdílet své zážitky a zkušenosti osobně.

Centrum Paraple: "Máma, táta na vozíku"

Centrum Paraple nabízí od roku 2006 sociálně-rehabilitační program zaměřený na podporu vozíčkářů se specifickými problémy. Jeho součástí je projekt "Máma, táta na vozíku", který pomáhá mladým ženám po poranění míchy a jejich partnerům v přípravě na mateřství a na péči o budoucího potomka. Rodiny maminek vozíčkářek se během kurzů podílejí o své vlastní zkušenosti. Vyslechnete si také různé přednášky, instruktáž a můžete se zúčastnit psychoterapeutických setkání. Setkání není určené jenom pro maminky; je myšleno jako prostor pro sdílení zkušeností a potřeb jednotlivců, párů i celých rodin. O podrobnější informace můžete požádat Martinu Balcarovou na její e-mailové adrese recepce@paraple.cz.

Pokud se Vám tento článek líbil, v našem blogu Medicco najdete další zajímavé informace. Můžete si vybrat z různých sekcí a témat, a tak zůstat vždy v obraze!

Objevte naši nabídku aktivních vozíků RGK – vozíků, které vám sednou jako vaše druhá kůže.