Chráněné a komunitní bydlení pro handicapované

Koncept chráněného a komunitního bydlení pro osoby se zdravotním a mentálním postižením zachovává pocit a prostředí domova a tím se úspěšně vzdaluje od tradičního konceptu ústavní péče pro handicapované.

Díky rozvoji chráněného bydlení a jeho zakotvení v zákoně o sociálních službách  mohou využívat handicapovaní občané osobní asistence a zároveň si mohou udržet vlastní míru samostatnosti. Handicapovaní a senioři jsou tak zapojeni do normálního života a zároveň mají po ruce péči, kterou potřebují. Chráněné bydlení má individuální či kolektivní formu, zatímco komunitní bydlení se zaměřuje na skupinové bydlení a vychází z konceptu komunity, která má funkci domova a společenského života v širším rozměru.

Ústav versus domov

Proces transformace či deinstitucionalizace sociálních služeb a přechod od ústavního modelu ke komunitnímu modelu sociálních služeb se začal ve vyspělých zemích výrazněji projevovat od 60. let 20. století. V České republice se tento trend objevil a vyvíjel s různou intenzitou od 80. let 20. století. Komunitní model sociálních služeb je založen na principu sociálního začleňování. Vznik ústavní institucionalizované péče v  19. století byl veden myšlenkou, že problémy lidí s určitým postižením nejlépe vyřešíme vybudováním zvláštních míst (institucí) přizpůsobených potřebám těchto lidí. Ústavy ve své době splnily požadovanou funkci, ovšem časem se začaly ukazovat i zřetelné nevýhody, které tento způsob péče přináší.

V ústavech je pozornost věnována především základním lidským potřebám jako je jídlo, hygiena, bezpečí a zdraví. Na druhou stranu, řada dalších důležitých potřeb uživatelů bývá opomíjena. Charakter služeb i prostředí má často medicínský ráz a ústavy se nacházejí v odlehlých místech. V ústavu se obvykle člověk necítí jako doma, spíše jako v nemocnici nebo na internátu. Typickými problémy bývá nedostatek soukromí, mnohalůžkové ložnice, společné koupelny a velké jídelny. V ústavech se projevuje paternalistický přístup ze strany personálu a uživatelé za sebe nemohou sami rozhodovat.  

Chráněné bydlení v zákoně o sociálních službách

„Asistent sem, na rozdíl od jiného bydlení, chodí na služby a učí nás samostatnému žití.“ Luděk z Chráněného bydlení organizace Duha

Chráněné bydlení je zakotveno v Zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb. a paragrafu 51, podle kterého tato služba a forma bydlení obsahuje následující základní činnosti:

·         poskytnutí stravy a pomoc při zajištění stravy

·         poskytnutí ubytování

·         pomoc při zajištění chodu domácnosti

·         výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity

·         zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

·         sociálně terapeutické činnosti

·         pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Poskytovatelem chráněného bydlení a služeb s ním spojených může být obec, kraj, nezisková organizace, fyzické osoby nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rozlišujeme různé druhy chráněného bydlení, které si vybere rodina a člověk podle svých potřeb. Jedná se o speciální domy, byty, venkovské bydlení a také bydlení spojené s možností podporovaného zaměstnaní nebo komunitního bydlení.

 Chráněné bydlení v rámci sociálních služeb je samostatné bydlení, které je vybudované v rámci sociální ústavní péče. Lidé zde mají jasný denní režim, který je provázán na dění v ústavu. Bydlení se těší větším soukromím, důstojnějšími podmínkami pro bydlení, individuálnějším přístupem a prací v menších skupinách.

Domovy rodinného typu jsou většinou činžovní domy, které mají na sobě nezávislé byty, a každá bytová jednotka má 3–4 bydlících a asistenta. Rodinná atmosféra je dána tím, že celkový počet osob nepřesahuje dvacítku. Výhodou je nejen soukromí, ale i možnost individuálního přístupu. V některých případech je nezbytné přizpůsobit prostředí bytu klientovi a jeho postižení, například bezbariérovým přístupem.

Chráněné byty včleňují handicapované osoby do klasické bytové zástavby převážně městského typu. Asistenční služby jsou poskytovány dle potřeb klienta, které vyplývají z jeho postižení. V bytě žije 1–5 osob a asistentem, který jim pomáhá při vedení domácnosti. Den tito obyvatelé tráví v stacionářích a chráněných dílnách. Každá osoba v bydlišti má svůj pokoj a tím i své soukromí.

Výhody chráněného bydlení

·         handicapovaní jsou spokojenější, mají více soukromí a řeší méně konfliktů

·         handicapovaným se zvyšuje sebevědomí a samostatnost a zároveň mají na dosah svého osobního asistenta

·         lidé se učí rozhodovat sami za sebe a zvykají si na to, že mají více možností

·         komunitní chráněné bydlení vytváří prostředí domova a má funkci sociální integrace

Úhrada za službu Chráněného bydlení dle vyhlášky č. 505/2006 Sb.

Chráněné bydlení je zpoplatněná sociální služba podle následujících sazeb:

- poskytnutí ubytování (liší se dle výše nájmu bytu, počtu spolubydlících, výše plateb za energie apod.): Maximálně 200Kč/den.

- poskytnutí stravy a pomoc s přípravou stravy: 160,- Kč/den.

- úkony služby Chráněného bydlení: v ceně 120,- Kč/hod podle skutečné výše čerpaných služeb za daný měsíc.

Pokud máte zájem o chráněné bydlení, informujte se u své sociální pracovnice, obce či nejbližší neziskové organizace pracující v dané tematice.  Centra chráněných bydlení publikují volná místa na svých webových stránkách.

Domeček plný koleček: alternativní model komunitního soužití

Domeček plný koleček je víceúčelové centrum pro zdravotně postižené ve Staré Pace. Centrum se nachází v objektu bývalé tiskárny a v rodinném domku. Stále probíhá výstavba druhé části centra. V domečku žijí lidé s různými typy postižení a lidé zcela zdraví. V komunitním centru společně pracují, bydlí, sportují, rozvíjejí své koníčky, a především si vzájemně pomáhají. Mentálně a psychicky postižení lidé fyzicky pomáhají lidem s tělesným handicapem, těžce fyzicky postižení lidé pro změnu organizují pracovní a volnočasové aktivity a pomáhají s organizací domácnosti či hospodařením. Zdraví členové komunity zajišťují odbornou asistenci, supervize a další odborné činnosti. Společnými silami je komunita méně závislá na podpoře ostatních a její členové se mohou věnovat i činnostem, které by pro ně jinak byly nedostupné, například z důvodu potřeby větší asistence a bezbariérového zázemí. Díky pracovnímu uplatnění a vzájemné pomoci mají lidé v komunitním centru oprávněný pocit, že jsou užiteční a prospěšní.

Hlavní budova komunitní bydlení byla dokončena v roce 2017. Ve dvou bytech se dobudovalo zázemí pro šest handicapovaných osob (6x samostatný pokoj, 2x kuchyňský kout, 2x bezbariérová a 1x zatím bariérová koupelna s WC a společenská místnost) a na jaře už zde bydleli 4 vozíčkáři a paní s lehčím postižením se svojí dcerou. Členové komunity pracují v chráněných dílnách. V následujících letech se bude dokončovat druhé komunitní bydlení pro dalších šest osob a budou se také otevírat nové pracovní pozice v chráněných dílnách. V loňském roce  získalo komunitní centrum nejvíce finančních příspěvků v rámci projektu ČSOB pomáhá regionům na nákup vybavení a vybudování zázemí pro terénní osobní asistenci.